Snad každý, kdo pravidelně doma vaří, ví, kolik biologického odpadu jde zbytečně do komunálního odpadu. Támhle slupka z cibule a tady zhnědlý měkký banán. Přitom se zbytky jídla při nedostatku kyslíku nerozkládají, jak bychom si mohli myslet. Naopak jsou problémem, pokud leží na skládce a produkují methan. Naštěstí je zde několik vhodných produktů a tipů, jak s tímto odpadem nakládat.

1.    Bio popelnice
V některých městech jsou umístěny a pravidelně vyváženy popelnice na biologický odpad (tj. na organické přebytky z kuchyně). Na některých vesnicích obvykle jednou za půl roku přistaví město kontejner na bioodpad i ze zahrady. V tomto případě tedy řešíme pouze to, jak odpad uchovávat, než jej vyneseme do popelnice. Při nedostatečném vynášení bioodpadu se nám v bytě mohou vyskytovat mušky nebo nepříjemný zápach.
                                                     
2.    Vermikompostér
V případě vermikompostéru již bereme veškou odpovědnost odpadového hospodářství na sebe. A také na žížaly, protože přesně o nich vermikompostér je. Jeden takový nabízí například společnost Plastia. Je plastový, skladný a designový. Žížaly v něm přetváří kuchyňské zbytky na hnojivo a žížalí čaj. Je však nutné se o ně správně starat s krmit je. Kromě toho si lze vermikompostér za pomocí velkého plastového boxu vytvořit i vlastnoručně.

3.    Berdík
Berdík je vlastně takovým vermikompostérem na druhou. Skládá se ze tří částí – prostoru pro žížaly, místa na pěstování rostlin a nádoby na žížalí čaj. Vejde se do něj až 150 žížal a zasadit můžeme na 40 rostlin. Výrobce uvádí roční návratnost. Vzhledem trochu připomíná pěstební nádobu na jahody, ale přitom v ní lze pohodlně pěstovat jak bylinky, tak zeleninu. Svojí neskladností je řešením spíše pro lidi se zahrádkami nebo s větším balkonem. Berdík měl spustit i produkt pro menší balkony – rohový sud, ale prozatím je k dostání jen původní kulatý.